Zadajte hľadaný výraz

Z ekonomiky Živočíšna výroba

ČR: Ceny výraznejšie znižujú domáce mliekarne

ČR: Ceny výraznejšie znižujú domáce mliekarne
insert_photoarchív poľnoinfo.sk

Na stránkach portálu poľnoinfo.sk sa budete pravidelne stretávať aj s textami v českom jazyku. Ich zdrojom je informačný mesačný spravodaj Agrárnej komory ČR, ktorý vydáva tamojšia organizácia pod názvom AGRObase. Českí čitatelia si naopak môžu prečítať článok v slovenčine, ktorý pochádza z portálu poľnoinfo.sk. Dnes spolupráca začína inšpiratívnym textom o odbytovej organizácii MLECOOP.

Největším sdružením dodavatelů mléka na náš trh (poznámka poľnoinfo.sk: v Českej republike) je v současné době MLECOOP – odbytové družstvo.  Vzniklo po ekonomické transformaci českého venkova v průběhu 90. let minulého století s cílem hájit zájmy producentů mléka tehdy sdružených ve 12 mlékárenských odbytových družstvech vůči zpracovatelům s tím, že svoji produkci mléka mohli prodávat mlékárnám za jednotnou cenu.

To se však nelíbilo mlékárenskému lobby i státním orgánům a prostřednictvím Nařízení vlády č. 244/2004 Sb. byl tento společný odbyt mléka znemožněn. Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) v roce 2004 nařídil družstvu MLECOOP tuto jednotnou obchodní politiku vůči mlékárnám opustit. Od té doby členové odbytového družstva MLECOOP, tj. jednotlivá mlékařská odbytová družstva, prodávají mlékárnám svoji produkci jednotlivě a domlouvají si s nimi prodejní ceny samostatně.

Výsledkem je, že MLECOOP – odbytové družstvo se tak stalo sdružením svých členů s tím, že hájí jejich ekonomické zájmy ve formě lobbingu vůči mlékárnám, ale zároveň vystupuje jako jejich reprezentant i vůči ministerstvu zemědělství, potažmo vůči SZIF (poznámka poľnoinfo.sk: Štátnemu poľnohospodárskemu intervenčnému fondu) a dalším institucím.

MLECOP je největší sdružení producentů mléka v ČR

MLECOOP dodává 1,5 milionu kilogramu vyprodukovaného mléka denně, což je přibližně 568 milionu kilogramu mléka za rok, čímž zaujímá 21 % trhu s mlékem u nás (poznámka poľnoinfo.sk: ročná produkcia mlieka na Slovensku je necelých 800 miliónov kilogramov). Tento fakt mne vedl k zájmu o to, jak se družstvo snaží vyrovnat s rozkolísaným trhem mléka u nás i v Evropě, a to v důsledku embarga na dovoz mléka a mléčných výrobků do Ruska. Předseda představenstva MLECOOP – odbytového družstva Ing. Jaroslav Švec vyřešil můj dotaz tím, že mne pozval na jednání představenstva družstva MLECOOP, které se uskutečnilo v polovině listopadu v Bohuslavicích nad Metují na Náchodsku. Dozvěděl jsem se, že současných sedm mlékařských odbytových družstev, které jsou členy MLECOOP, sdružuje přes 300 producentů mléka, a to z Čech i Moravy. Své mléko dodávají 20 mlékárnám, z nichž je jich 19 v České republice a pouze jedna v sousedním Německu.

Situace na trhu – argument mlékáren pro snížení cen

„Dostáváme se do období, které nevěstí nic dobrého, protože naši odběratelé se snaží snižovat ceny producentům mléka, a to na základě nutnosti řešit složitou situaci, která vznikla po vyhlášení jednoročního zákazu dovozu mléka a mléčných výrobků do Ruska,“ prohlásil předseda Švec při projednávání tohoto bodu programu. Zároveň konstatoval, že razantněji ke snížení cen přistupují mlékárny, které jsou v českých rukou, kde je vykazován pokles cen oproti květnu letošního roku cca o 10 %, zatímco mlékárny, které patří zahraničním společnostem, se sice snaží rovněž o snížení cen, ale spíše i nadále respektují dlouhodobě uzavřené smlouvy, které jim nedovolují snížit ceny tak radikálním směrem, cenový pokles je u nich na úrovni cca 6 %. Podle Švece je výrazným příkladem v politice snižování cen jihočeská Madeta, která argumentuje s tím, že zastavení vývozu mléka do Ruska je politické rozhodnutí orgánů EU, potažmo české vlády, která plní své závazky vůči společné politice EU, takže jejich ztrátu by měl hradit český stát. Protože však k tomuto kroku asi nedojde, kompenzaci ztrát Madety musí nahradit někdo jiný. A tím, podle jednání o snížení cen, jsou prakticky producenti mléka.

Poté si vzali slovo jednotliví představitelé mlékařských odbytových družstev, kteří uvedli čísla, o kolik se snížily ceny v jednotlivých mlékárnách. Z jejich vystoupení jsem pochopil, že boj o snížení cen tímto měsícem nekončí, ale že bude nadále pokračovat i v příštím roce.

Mlékárny reagují na obchodní politiku zahraničních řetězců

V diskusi vystoupilmístopředseda představenstva MLECOOP Ing. Oldřich Žďárský, který uvedl, že jsou zde dva druhy mlékáren. Jednu skupinu tvoří ty, kde se snaží o výraznější pokles než ty ostatní. Jsou to především ty, jež jsou v českých rukou. Podle něho tyto mlékárny kalkulují s tím, že v rámci zvýšení dotace na welfare v rámci rozpočtu na příští rok obdrží zemědělští prvovýrobci více peněz na chov krav, čímž mohou kompenzovat své ztráty ze snížení výkupní ceny mléka. Zároveň dodal, že tato jejich obchodní politika je ve svých důsledcích kontraproduktivní, protože to opticky vypadá, že se průměrná výkupní cena v republice drží na stejné úrovni, jako je pokles cen v sousedním Německu, což není pravda.

Účastníci diskuse k tomuto tématu dodali, že mlékárny v českých rukou se snaží zachovat si původní zisky, které měly před vypuknutím této odbytové krize, a to bez ohledu na současnou situaci na trhu, což ve svých důsledcích vede k tomu, že to odnesou producenti mléka. Přitom výrobní náklady, které podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky před rokem činily 8,64 Kč na litr mléka, dále rostou. Takže vezmeme-li výše citované snahy o snížení výkupních cen, tak to pro producenty mléka nevypadá příliš dobře.

Místopředseda Žďárský dále upozornil na skutečnost, že je výrazný rozdíl mezi výkupními cenami u nás a v Německu. Konstatoval, že na Západ od nás jsou marže obchodních řetězců mnohem nižší, než je tomu u jejich stejných vlastníků, kteří podnikají v ČR a zároveň podotkl, že vliv na tyto rozdílné ceny mají i náklady na zpracování, apod. Podle něho je to vidět i v rozdílném chování managementu řetězců u nás i na Západě. V této souvislosti se řečnicky zeptal, co se s tím dá dělat, proč to u nás nikdo neřeší, čímž měl na mysli vládu, která by se tím měla ekonomicky zabývat.

I v Číně mají perfektní informace o trhu s mlékem

V průběhu diskuse zazněly některé další zajímavé údaje, o nichž široká zemědělská veřejnost ani neví, či si je neuvědomuje. Jedním z nich je skutečnost, že například Čína zastavila dovoz mléka a mléčných výrobků. Čínští představitelé to zdůvodňují tím, že mají dostatečné zásoby, takže vyčkávají, jak se bude vyvíjet situace na trhu ve světě později. Asi se domnívají, že v lednu příštího roku se budou moci při jednáních s dodavateli mléka a mléčných výrobků snažit vyjednat jiné cenové podmínky, které budou pro ně výhodnější. Přitom zaznělo, že čínští obchodníci mají velmi přesné informace o tom, jak situace na našem trhu s mlékem vypadá, vědí i o výši cen mezi dodavateli mléka a jejich odběrateli z řad obchodníků.

Při dalších jednáních s čínskými obchodníky budou hrát svoji roli dva faktory. Zaprvé vzdálenost cca 7500 km od nás do Číny. Za druhé nebezpečí zaplnění skladovacích prostor mlékem sušeným mlékem, které jsou na to orgány EU vyčleněny. Může tak vzniknout přetlak na trhu, kdy staré zásoby se kvůli expiraci dostanou na trh. Půjde zhruba o množství mléka ve výši 3,5 % celkové produkce mléka. Právě s tím Číňané při dalších obchodních jednáních s evropskými producenty mléka počítají.

Zrušení mléčných kvót nás také zasáhne

V diskusi se rovněž hovořilo o připravovaném zrušení mléčných kvót. Předseda Švec k tomu uvedl, že v letech 2013-2014 bylo dodáno 2.740.000 tun mléka na trh, což je naplnění stanovené kvóty na 94,5 %. Pro letošní rok je stanovena kvóta ve výši 2.906.000 tun mléka. V současné době je 66 % tohoto vyprodukovaného mléka dodáváno přes odbytové organizace. Což je pozitivní trend, když přímo ke zpracovatelům jde zbytek, tj. 34 % vyprodukovaného mléka. Přitom v roce 2014 došlo u nás k výraznému poklesu počtu producentů. Jestliže původně šlo o 1893 producentů, dnes jde o 1809 producentů, což je pokles o 85 producentů mléka. A to je podle něho výrazný pokles. Zároveň konstatoval, že z celkového množství vyprodukovaného mléka je přes 20 % exportováno, přičemž 14,6 % je dodáváno prostřednictvím odbytových organizací a zhruba pět procent je dodávka individuálních producentů i z mlékáren. Celkový roční vývoz mléka činí u nás z přepočtů 1,18 miliardy tun mléka a dovoz mléka či mléčných výrobků k nám ze zemí EU, případně odjinud činí 980 milionů tun. U nás byla spotřeba mléka 234 kg na osobu za rok, v Evropě je to průměrně o 31 litrů více, tj. 265 litrů na osobu.

Předseda Švec dále zdůraznil, že zrušení mléčných kvót náš tuzemský trh rovněž zasáhne, vezmeme-li v úvahu, že producenti mléka z ostatních zemí EU se budou snažit uvést, prostřednictvím zahraničních obchodních řetězců, své nadbytečné výrobky na náš trh.

Na Západ od nás poroste produkce mléka

Účastníci diskuse dále připomněli, že v zemích EU roste produkce mléka, protože tamější vlády se na připravovaný konec kvót dívají jako na možnost, jak pro své podnikatele otevřít nové možnosti na trhu v EU i ve světě. U nás, tj. v minulých vládách a dalších orgánech, převládal názor, že český zemědělský prvovýrobce může konkurovat zahraničním na trhu u nás i v EU. Ano, podotkli k tomu účastníci diskuse, teoreticky je to pravda. Neboť může třeba s německým producentem soutěžit, pokud jde o přírodní podmínky, organizaci práce, dosahovanou užitkovost atd., ale nemůže s ním soutěžit, pokud jde o jeho ekonomický potenciál, který pro podnikání vytváří jeho vláda.

S tím souvisí i fakt, že zatímco na Západ od nás existuje zemědělská nadvýroba, u nás se celá léta razila myšlenka – vyrobit jenom to, co se u nás spotřebuje, a to je podle představitelů odbytových družstev ve sdružení MLECOOP nesmysl, vždyť saldo zahraničního obchodu nám vzniká tím, že se produkty, to je zboží, v takovém množství, jak by bylo potřeba, nevyvážejí, zatímco dovoz řady produktů, v nichž jsme před lety měli soběstačnost, viz vepřové a hovězí maso, se dováží. A jak dále vyjádřili svoji obavu, přetlak mléka a mléčných produktů po zrušení mléčných kvót může vést při snížených exportních možnostech z EU i k růstu dovozu mléka do České republiky. Díky cenovým rozdílům a rozdílným národním podporám by tedy mohlo jít o další komoditu, v níž bychom dopadli jako s vepřovým a hovězím masem. A to by mělo být varování pro naši vládu a pracovníky příslušných státních orgánů.

Poznámka: Článok z časopisu AGROBASE 12/2014 bol zverejnený na základe spolupráce medzi portálom poľnoinfo.sk a Agrárnou komoru Českej republiky, ktorá daný mesačník vydáva. V budúcom čísle AGROBASE si českí čitatelia prečítajú vybraný článok z portálu poľnoinfo.sk.

Autor článku: Miroslav Svoboda
Zdroj obrázku: archív poľnoinfo.sk

0 0 hlasov
Hodnotenie článku
Odoberať komentáre k tomuto článku
Upozorniť ma
guest
0 Komentárov
Inline Feedbacks
View all comments